Výběr lokality
Důkladnost při výběru lokality ušetří práci, čas i náklady v pozdějších fázích projektu. V této fázi prověřujeme především vhodnost umístění, správnou technologii a ekonomiku budoucího provozu.
Velikost pozemku
Velikost pozemku záleží především na typu a kapacitě zvolené BPS. Pozemek by měl mít dostatečnou velikost pro umístění fermentoru/ů a skladu/ů digestátu. U zemědělských BPS navíc bývá i sklad siláže, u odpadových potom příjmová hala. Rozmístění objektů by mělo umožnit pohodlnou manipulaci strojů a obsluhu BPS. Potřebná plocha pozemku pro výstavbu BPS je obvykle 5 - 10.000 m2.
Podpora obce, obyvatel
Optimální je najít vhodný pozemek na katastrálním území obce, kde zastupitelé města i samotní občané s výstavbou BPS budou souhlasit. Tím lze zamezit problémům do budoucna, kdy střet s veřejností bude komplikovat schvalovací proces povolování stavby prakticky ve všech fázích - veřejnost má právo záměr připomínkovat a případně se účastnit veřejného projednání u EIA (velká EIA), územního řízení i stavebního řízení.
Pozn. BPS v ČR obecně nemají dobrou pověst. Obavy občanů ze zápachu pramení zejména ze špatně provozované BPS ve Velkém Karlově. Proto je nutné se zástupci města i s veřejností komunikovat, vysvětlit přínosy, které by pro obec BPS znamenala - od dodávky levného tepla, přes nízké poplatky za zpracování bioodpadů až po digestát pro místní zemědělce, kteří tak budou moci částečně nahradit umělá hnojiva. Obec také získá obnovitelný zdroj energie, který by v krizové situaci přispěl k energetické soběstačnosti obce - viz. BPS v Kněžicích.
Soulad s ÚP
Pozemek pro výstavbu BPS by měl být v souladu s územním plánem (ÚP). Jako vhodná lokalita se často jeví areál zemědělského družstva či bývalý průmyslový objekt (tzv. brownfield), který bývá umístěný na kraji obce. Je možné tak využít již existující infrastrukturu a nemusí být zabírána zemědělská půda.
Vzdálenost od obydlené zástavby
Je-li BPS správně provozována, může být umístěna i 100 - 200 m od obydlené zástavby, jak ukazují zkušenosti z Rakouska (např. odpadová BPS Zwentendorf). Větší vzdálenost od obydlí snižuje obavy občanů, na druhou stranu se zhoršuje přístup k sítím (elektřina, voda, plyn, silnice) a také se zhoršuje možnost ekonomického využití tepla.
Dostupnost surovin
Při výběru lokality je vhodné zvážit dostupnost surovin - oslovit místní zemědělce s nabídkou na dluhodobý odběr siláže či zemědělských přebytků. Zejména u odpadových BPS je důležité zjistit jaké jsou potravinářské provozy v okolí a také jaká je hustota obyvatel v regionu (pro určení potenciálního množství komunálního bioodpadu).
Jako výhodné spojení se ukazuje zemědělec - investor, kdy dlouhodobým kontraktem na odběr siláže si zemědělec zajišťuje do budoucna odběr své produkce (není tak závislý na aktuální ceně komodit) a investor tím získává jistotu v podobě zajištěné dodávky surovin.
Dostupnost DS el. energie - rezervace kapacity
V okolí pozemku by se mělo nacháze elektrické vedení VN pro budoucí možné připojení na DS. Čím blíže se vedení nachází, tím nižší náklady a administrativní překážky (souhlas majitelů pozemků, různá ochranná pásma) na připojení k přípojnému bodu DS.
Před podpisem smlouvy na nákup či dlouhodobý pronájem pozemku doporučujeme u příslušného provozovatele DS ověřit možnost připojení a rovnou zarezervovat si kapacitu v DS.
Možnost ekonomického využití tepla
Při spalování bioplynu v kogenerační jednotce tvoří cca pouze 1/3 el. energie a 2/3 teplo. Tedy nejen z ekologického, ale i z ekonomického hlediska je klíčové, zda se podaří vyrobené teplo v dané lokalitě smysluplně využít. Možností je několik - od napojení na CZT města, přes vytápění vlastních či okolních provozů v průmyslové zóně až po možné vysoušení dřeva, vytápění skleníků apod. Některé provozy dokáží teplo odebírat celoročně, obvykle je ak potřeba s plným využitím tepla pouze v zimě.
Využití tepla v BPS je často problematické a proto možnost využití tepla doporučujeme velmi dobře prověřit ještě před podpisem smlouvy s majitelem pozemku.
